Tak jsme tady zas!

Rok se s rokem sešel a říčansko-vetřelecká výprava se znovu vydala na prestižní turnaj šachových nadějí do ne tak prestižně vypadajícího Místku. Hned již první den se povedl lépe než minulý rok. Miky již nasbíral dostatek zkušeností a po vykoupení všeho možného občerstvení v Leo Expressu se rozhodl dát o peněženku menší dýško než loni. O titul největšího trumpeťáka prvního dne se tedy poprali Pavlík Kurek, který se rozhodl vyjet bez bundy a Koláč, který pro změnu netrefil ani na ubytovnu.

Než jsme se ale stačili pořádně rozkoukat, již bylo na programu první kolo. Velice rychle dohrál nový člen říčanské bandy Péťa Bažant, který bohužel podlehl neúprosnému útoku Emmy Dobsy. Pěknou partii sehrál Vojta Sehnoutka, nakonec se ale rozhodl, že cena za největšího trumpeťáka prvního kola bude jeho:

Po tuhém boji získal Vojta figuru, stačilo již jen pokrýt střelce například tahem Ve6. Stalo se ovšem Sf6 po čemž soupeřka uvrhla našeho borce do kopky plné beznaděje po Ve8 mat!

Krátce po této partii skončily i duely říčanských hráčů. Péťa Pravda neustál tlak Moniky, která se ihned ze zahájení po svém pravdomluvném sokovi vrhla. Střízlivější průběh měla partie Lucinky s Martinem Mačokem. Naše hráčka vystavěla velice pěknou pozici, následně ale netušila, co dělat. Následky této hry na sebe nenechaly dlouho čekat a Martin zakončil partii technikou alá Capablanca.

Jako poslední z duelů říčanských hráčů stojí za zmínku souboj Vaška Bartoše s Pavlem Zemenem. V průběhu partie získal hráč bílých kamenů pěšce a všechno nasvědčovalo tomu, že svoji výhodu s pomocí vytříbené technické hry uplatní. Když ovšem přišlo na lámání chleba, tak na rozdíl od Martina prokázal techniku, která mu vynesla novou přezdívku: El Šulíno. Jeho jediným štěstím bylo, že Pája, který viděl, jak partii dovést do remízového přístavu se rozhodl, bůh ví proč, zkusil Vaška v pokračování, které jasně prohrávalo. Vašek si druhou šanci již vzít nenechal.

Po náročném úvodním kole jsme se vypravili do víru velkoměsta pro snídani na další ráno. Vraceli jsme se v záplavách ledové tříště a zmrzliny.

Druhé kolo bylo neméně zajímavé. Svižně svého soupeře zničil Mikuláš Němec, který po výpadu Jg5 získal nejenom věž na h8, ale také jezdce, střelce a centrální pěšce soupeře. Jestli vás zajímá jak, doporučuji se zeptat právě našeho borce, jenž tuto partii ukazoval všem, kteří byli alespoň trochu při smyslech.

Monče v druhém kole naprosto došel dech. Místo jejího typického útočného stylu zvolila strategii, pokud možno nepřekročit vlastní 3. řadu.

Ilustrativní koncovku sehrál Jáša Němec, kterýžto absolvoval intenzivní kurz střelcových koncovek na letním šachovém táboře. (Přihlašovat se můžete u Standy Stárka – poslední volná místa!!!!)

V pozici na diagramu drží černý bílé pěšce na jedné diagonále a partie by měla skončit remízou. Jáša ale soupeřku zhypnotizoval, tuto obranu opustila, a nakonec došel pěšci na poslední řadu.

Nejzajímavější část dne nastala ale až večer, kdy byl na programu fotbal. Na rozdíl od předcházejících let, kdy si spousta šachových sportovců vzala na fotbal kroksy a džíny, byl letošek ve znamení pouze džínů. Po tomto výkonu se naše výprava vydala na zasloužený odpočinek…

Vedoucí výpravy: Bc.CM Tadeáš Baláček