Psal se pátý prosinec roku 2010 a jako nejmladší hráč sestavy jsem v svých čtrnácti letech nastoupil ve své premiéře za „déčko“ – tehdy ještě v krajské soutěži. I přes úvodní prohru 2-6 v derby s „céčkem“ jsme celé tři sezóny statečně bojovali o udržení ve druhé nejvyšší krajské lize. Dnes, o osm let později, opět usedám za šachovnici v barvách „déčka“. Tentokrát však jako třetí nejstarší hráč sestavy, a tak, v pouhých dvaceti dvou letech, začínám uvažovat o prošedivělém plnovousu zdůrazňující moudrost a zkušenost věku. Nechybělo mnoho a takto mladý tým vybojoval tři body v Mladé Boleslavi, která ještě minulou sezónu hrála ve druhé lize.
Věci se začali dít velmi rychle. Na čtvrté šachovnici bleskurychle vyhrál náš nový host Zdeněk Lhotský
Černý měl zahrát 9…exd5, což, věřím, je ještě teorie. Ovšem rozhodl se po 9…cxd5?? a po 10.Da4+ se vzdal, protože ztrácí čistou figuru. Partie netrvala dlouho, ale naštěstí pro Zdeňka bylo na co koukat.
Na 2-0 pro nás zvyšoval Vašek Bartoš, který vzal všechny figurky a nekompromisně zmatoval svého soupeře, jímž byl pan Klain – v Říčanech proslulý především organizací turnajů v Mladé Boleslavi, kterých jsme se účastnili s již do šachového důchodu odejivším Martinem Pospíšilem.
Už stačilo jen otevřít cestu bílým figurkám k černému králi. Stalo se 33.Vxg7+ s matem v dalších dvou tazích. Černý se vzdal. Všechno vypadalo nadějně. Na první desce jsem tlačil Martina Řehořka, na druhé měl Marek pěšce víc a zdálo se, že jde vstříc vítězství, Franta měl risk-free výhodu na pětce a šestce plné šachovnice figur a mohlo se stát cokoliv a Týna měla rovnou koncovku. Ovšem pohodlná cesta k senzačnímu vítězství nám nebyla přána. Po reklamě uvidíte, jaké drama ze zápasu ještě bylo.
Druhé dějství začalo poklidnými remízami, které měli na svědomí Jarda s Frantou. K obratu zaveleli soupeři vítězstvím na 5. šachovnici, kde Aničku soupeř přechytračil v komplikovaném strategickém boji, a Markovi se pozice vymkla kontrole. Jen porovnejte pozice po 22. tahu a o 21 tahů později:
V pozici vlevo mohl Marek zahrát 23.Sf2, protože když máme materiál víc, tak měníme figury 🙂 , a měl by všechny předpoklady k vítězství, i přestože pozice není jednoduchá. Partie se kompletně otočila a v pozici vpravo stojí Marek prostě na prohru. Musel si vyplýtvat nejméně jedno přání od zlaté rybky, protože partie nakonec skončila remízou.
Stav je tedy 3,5-2,5. Týna brání koncovku nestejnopolých střelců. Já jsem měl nadějnou pozici s pěšcem víc. Vše bylo na té nejlepší cestě k zápasovému vítězství.
Kdybych býval byl zahrál v této pozici plánované 32…Db4, tak koncovka vznikající po 33.Dxc5 Dxc5 34.Vxc5 Jxf3+ 35.Vxf3 Vxe2 je vyhraná – nikoliv remízová, jak jsem si v časové tísni myslel. Bílý totiž nedokáže získat protihru na sedmé řadě, čehož jsem se v časové tísni obával, neboť vždy může přijít …Vf7 a převaha dvou pěšců se musí projevit. Přišlo 32…f5 a po dalších nepřesnostech jsme došli do věžové koncovky, která nemohla dopadnout jinak než remízou.
Vše tedy spočívalo na bedrech Týny. Ta statečně bojovala o remízu v komplikované koncovce nestejnopolých střelců.
Klein – Otrubová, po 50.hxg4 
Klein – Otrubová, po 51.Se4
Bílý má nebezpečného pěšce na b7, ovšem nestejnopolní střelci dávají šance na blokádu na b8. Černé nahrává do karet také celkem malý počet zbylých pěšců. Snad kdyby se stalo 50…h5, tak by Týna zachránila svého [há] pěšce a dalo by jí to šance na remízu. Co myslíte, je to remíza, nebo existuje cesta k výhře? V partii přišlo 50…Vd4 51.Se4 Vb4+ a po 52.Ka5 Týně nezbylo kvůli hrozbě Vc8+ nic jiného než obětovat kvalitu na b7, po čem ovšem byla pozice jednoduše prohraná. Týna očividně jako malá nechytla zlatou rybku, a tak její soupeř dovedl partii do vítězného konce.
Zápas končí. Družstva se rozcházejí smírným výsledkem 4-4. Celý tým se potýká se vzklíčenými pocity. Na jedné straně je zklamání, že jsme slibně se vyvíjející zápas nekorunovali třemi body. Na straně druhé bychom remízu s tak silným týmem před začátkem brali všemi osmi. Pro mě osobně je výsledek především dojemný – vždyť po osmi letech „déčko“ – místo bojů o záchranu v krajské soutěži – hrálo vyrovnaný zápas s tradičním týmem druhé ligy a do dalších bojů v krajském přeboru můžeme hledět hrdě a sebevědomě.
Je teprve začátek sezóny a už za sebou máme slzy smutku a slzy dojetí. Zbývají už jen slzy štěstí. Ty si ale schováme až na závěrečné hodnocení sezóny 🙂 .