Skok o 600 bodů

Mimořádný výsledek Tomáše Skalického proti Milanu Borkovcovi mne přiměl zapátrat v paměti po obdobném úspěchu říčanského hráče. A musím konstatovat, že srovnatelného výsledku náš hráč dosud nedosáhl. Podle mé naprosto spolehlivé paměti se mu nejvíce přiblížil Zdeněk Voráček, který v minulém století dokázal remizovat s Dibyendu Baruou. Památná remíza se přihodila na turnaji v Praze a byla kuriózně dosažena černými v Alechinově obraně. Již dlouhou dobu mám temné podezření, že vytrvalí zastánci tohoto méněcenného zahájení trpí nějakou záhadnou, masochismu podobnou úchylkou. Leč přenechejme tajemnou hlubinu Zdeňkova podvědomí kompetentnímu dr. Freudovi a vraťme se opět k šachu. Barua po tomto výsledku na šachy nezanevřel a zakrátko dosáhl titulu velmistra. Dalšího výborného výsledku dosáhl rovněž Zdeněk Voráček černými remízou s velmistrem Igorem Naumkinem na turnaji v Münsteru. Zdeněk tehdy řešil dobře známý problém Buridanova osla, dlouho se nemohl rozhodnout, kterou dámou pokrýt hrozící mat. Naštěstí pro nás nezcepeněl, jako jeho slavný myšlenkový předchůdce, avšak pro krytí matu zvolil nesprávnou dámu a velmistr se zachránil věčným šachem. Ani Naumkin po tomto výsledku na šach nezanevřel, avšak ze studu navždy opustil Sovětský svaz a na šachový chlebíček si vydělává v nehostinné Itálii. Zdeněk uspěl v této jednotlivé partii i v celém turnaji. Protože významný úspěch říčanského hráče získal rozsáhlou publicitu v širém prostoru mezi Aší a Medzilaborcemi, připomeňme pochvalný příspěvek Marka Vokáče v plném rozsahu:
„Münster: GM Kuprejčik (URS) a GM Gutman (GER) 7,5; IM Archipov (URS), A. Zude, Libeau (oba GER), IM Vokáč, GM Espig (GER) a Galdunts (Litva) 7; Serebrjanik (URS) a Schulz (GER), IM Kuszcinski (POL), IM Kalinčev (URS), IM Ambrož, IM Naumkin (URS), Holzke (GER) a Voráček 6,5; 6 bodů získali mj. GM Knaak a IM Juřek, 5,5 mj. Petras. Zvláště výkon říčanského Voráčka, který neměl právě nejlehčí soupeře, si zaslouží vysoké ocenění. “ (Československý šach 11/1991, strana 2, uprostřed levého sloupce). Ačkoli tyto vynikající výsledky minulosti Tomáš Skalický nedávno překonal, Zdeněk Voráček právem zůstává nejstarším nadějným hráčem Říčan.

S využitím vlastní paměti fakta do přehledné a každému srozumitelné podoby upravil Tomáš Vavřinec, který se profylakticky všem omlouvá; jmenovitě (v abecedním pořadí) Alexandru Alechinovi, Dibyendu Baruovi, Milanu Borkovcovi, Jeanu Buridanovi, Sigismundu Freudovi, Igoru Naumkinovi a Markovi Vokáčovi. Zdeněk Voráček si to se mnou vyřídí sám v hospodě či na domácím turnaji a Tomáš Skalický na domácím turnaji, neboť, bez ohledu na konečný výsledek v Táboře, by měl být zařazen do A turnaje, bude-li o to stát.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

ChatClick here to chat!+