Začátek ve znamení nadšení

Každé nové koště dobře mete a nový klub se pustil do práce s nebývalou vervou. Okamžitě začal probíhat turnaj o přebor klubu, který vyhrál Ing. B. Dvořák. Hrálo se vlastně ve dvou skupinách po osmi, což znamená, že hned na začátku tu bylo 16 aktivních členů. Tak se vytvořil žebříček podle síly a začaly se hrát vyzývací zápasy o pořadí. Jakmile bylo pořadí, hned hráči toužili změřit si své síly s nějakým jiným družstvem a tak se záhy vyjednává meziklubové utkání. K němu došlo 9.května 1926 v Říčanech a prvním soupeřem byli šachisté z Úval. Na deseti šachovnicích říčanští šachisté těsně zvítězili 5,5 : 4,5 zvláště zásluhou prvých pěti hráčů. Odveta 30. května 1926 v Úvalech dopadla ještě lépe, Říčany vyhrály přesvědčivě 8 : 5.Pak si říčanští šachisté troufli na silné pražské kluby, ale samotné nadšení už nestačilo. S Marschallem prohráli 7 : 4 a 5 : 4, se Stráží bezpečnosti 7 : 5. To však nevadilo, získávali důležité zkušenosti.

Druhá členská schůze 13. února 1927 je přehlídkou úspěchů. Výbor se mohl pochlubit, že má klub 37 aktivních členů, pokladník oznámil, že klub vlastní na 1000,- Kč, v knihovně už bylo 15 šachových knih. Během dvou let bylo uspořádáno množství nejrůznějších, samozřejmě i bleskových, které byly zásadně hrány jen na diktát, protože šachové hodiny se musely šetřit. Nepodceňovala se ani teorie šachu – nejlepší hráči rozebírali vhodné partie a dokonce se soutěžilo v řešení úloh a kombinací. Nám nezbývá, než obdivovat jejich nadšení. Zatímco na silné pražské kluby nemohli říčanští šachisté ještě stačit, venkovské kluby porážejí. Hlavním soupeřem byly Úvaly, s nimi se hrálo nejméně jednou za rok, ale i čatěji. Poprvé s nimi říčanští prohráli 15.6.1930 a to vysoko 3,5 : 7,5. Tuto porážku lze částečně omluvit tím, že to byl vlastně jakýsi rodinný výlet probíhající ve veselém duchu. Cesta probíhala za zpěvu písní, z nichž některé hráči sami skládali. Tak naši předchůdci spojovali šachovou hru se zdravou turistikou. Připomeňme si ještě jména těch, kteří tak úspěšně hájili v této době barvy Říčan – možná, že některá jména Vám nebudou tak cizí : Ing. Fr. Dvořák, J. Rothmeier, Fr. Lukeš, V. Vojíř, J. Silagadze, L. Voráč, J. Voráč, St. Havel, E. Čihák, L. Vavřík a N. Kolesnikov a řada dalších. Po roce 1930 byl klub šachově už na výši a pražské kluby nebyly nepřekonatelnou překážkou. Jen několik příkladů. 14.6. 1931 Říčany – Strašnice 4,5 : 3,5, v červnu 1932 proti Břevnovu 5 : 5 a 7 : 3, s Vidmarem 6 : 1. Úvaly rozdrtili 6,5 : 0,5, nad Kostelcem 5,5 : 3,5. Z těchto výsledků vyplývá, že se říčanský šachový klub stal nejsilnějším v celé jižní oblasti od Prahy. Dalším důkazem je i to, že 11.února 1932 zavítal do Říčan jeden z nejlepších šachistů světa, jeden z kandidátů na mistra světa E. Bogoljubov. Sehrál zde simultánku proti 19 hráčům a 18 partií vyhrál. V přeborech oddílu většinou vítězil Fr. Lukeš, občas se podařilo vyhrát L. Voráčovi či Dr. J. Silagadzovi. Všechny turnaje se hrály o ceny, které obstarával J. Šimůnek, také veliký nadšenec šachu. Ten v té době uplatnil patent na šachové hodiny s automatickým ukazatelem počtu tahů, které začal vyrábět. Byl vlastně důležitým mecenášem klubu.

ChatClick here to chat!+